Když se setkáte, pocítíte něco jako „návrat domů“. V průběhu setkání vašim tělem prochází velice hustá nepopsatelně krásná energie. Pohled do očí vás krásně bolí a jako magnet vcucne do jakéhosi neomezeného prostoru, ze kterého najednou vidíte všechny zkoušky, radost a žal toho druhého. Současně si uvědomujete, že to všechno znáte, že jsou to i vaše radosti a vaše bolesti. Po celou dobu setkání cítíte maximální (to je slabé slovo) důvěru a oddanost, vedle které, to, co jste nazývali dříve oddaností, najednou zjišťujete, že byla jen závislost.

Nedávno jsem měla na individuálce jednu ženu. Ta řešila svůj osobní život. Měla několikaletý vztah s mužem, který byl zadaný. Ona po celou dobu doufala, že to, že je na druhé koleji, je jen dočasné. Mezitím se on oženil a ona po různých peripetiích učinila ten krok a rozešla se s ním.

Nicméně nikoliv vyřešila vazbu mezi nimi. A právě na individuálce si chtěla poskytnout hlubší informace ohledně toho vztahu, chtěla víc pochopit, proč jí to přišlo do života a chtěla změnit nějaké své nastavení, v důsledku kterého tu situaci v životě má.