
Dnes se krátce rozepíši o jednom jevu, se kterým se občas setkáme během Tréninku mysli. Ten Trénink mysli je složen z 8 sezení (v případě 2-měsíčního) anebo ze 4 sezení (v případě 1-měsíčního nebo Skupinového).
Téměř všichni v polovině Tréninku pochopí princip celého stavu bez odporu, prožijí si sami na mnoha nepříjemných situacích, které odžili, že skutečně taková „blbost“ jako snížení odporu uvnitř (= změna pohledu) způsobí okamžitou změnu děje dané situace anebo přinejmenším oni se v tom samém ději cítí v síle, už je nic nebolí.
Pak ale u některých nastává fáze tzv. krize. Pokud se tak stane, tak většinou tak v polovině těch sezení. Kdy lidé občas napíší, že jim to nějak najednou zase nejde, že se jim najednou zase nedaří jít do stavu zklidnění uvnitř atd.
A právě k tomuto se nyní krátce vyjádřím, protože si myslím, že to může inspirovat i ty, kteří Tréninkem neprošli nebo zatím neprošli.