Když máme strach narovinu komunikovat s podřízenými, abychom se jich nedotkli
V tomto článku se krátce rozepíši o jednom jevu, se kterým se často setkávám v různých situacích během Individuálek či Tréninku mysli. Lidé mi často povídají, jak je jim nepříjemné vést nepříjemné rozhovory s podřízenými nebo jim něco důrazně přikázat. Popisují, že je jich jim líto, pak mají výčitky atd. Když to takto někomu povídají u kafe, z ní to možná oduševněle, možná to vypadá, že dotyčný je šéf snů, neboť je empatický, citlivý atd. Já si to tak zcela nemyslím. Myslím si, že za tímto jednáním, za touto jakousi ohleduplností je v mnohém ego. A vysvětlím to níže. Na laskavosti, citlivosti, ohleduplnosti není nic špatného, naopak, je to velká cnost. Avšak ne vše, co se jako laskavost či citlivost, chápavost a ohleduplnost tváří, je skutečně tou laskavostí. Jelikož ...