Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Živé vysílání

Nejbližší živé vysilání (odpovědi na vaše dotazy) v Klubové sekci 31.5.2025 od 20:00 do cca 21:00. Toto živé vysílání probíhá pro členy Klubu zhruba 2X v měsíci (nejčastěji na začátku a uprostřed měsíce) na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

  • Mysl, emoce a tělo (hmota) jsou našimi nástroji pro tvoření v našem životě. A jdou přesně v tomto pořadí. Začíná to v mysli.
  • Když jsou našimi nástroji, tak ani jedno z toho nejsme my. Jenže jakmile se při určité myšlence či emoci uvnitř sebe stáhneme, pak jsme se s nimi ztotožnili = vnitřně na ně reagovali. A tím si prožili odpor, který někdy někde jako zhmotněný odžijeme v životě.
  • To, zda uvnitř reagujeme či nereagujeme na myšlenky a emoce(zda jim bráníme v průchodu – jsme v odporu či nikoliv) určuje, čím budeme procházet v životě – zda jsme si tím vytvořili budoucí podporující děje či nikoliv.
  • A když už procházíme něčím nepříjemným, nic se neděje. I když jsme si to někdy dříve vytvořili naší vnitřní reakcí na tehdy probíhající myšlenky a emoce, pořád máme tu stejnou moc, a sice změnit pohled na to = vůbec vnitřně nereagovat na myšlenky a emoce a ani na tu situaci. A děj se okamžitě mění. A nejen to, konečně se vám to již nebude opakovat. Anebo pokud jste vnitřně ještě reagovali ale už méně, zopakuje se to ještě, ale už vůbec ne v takové intenzitě.

A přesně právě k tomuto – dostat se do stavu bez odporu, nereagovat uvnitř sebe na probíhající myšlenky a emoce vás vedu na Tréninku mysli, kde to trénujeme na vámi již odžitých situacích a vy ihned vidíte, že děj dané situace od toho bodu probíhá zcela jinak a vy tu situaci prožíváte zcela jinak. A věnujeme se tomu okrajově i na Individuálkách a hojně o tom píšu a mluvím v Klubové sekci

Vše, co předávám v článcích, v Klubu, na Individuálkách, na Trénincích mysli, v knihách atd. vychází z mé vlastní osobní zkušenosti. Ke všemu předávanému jsem si došla vlivem situací a okolností, kterým jsem dosud byla vystavena. V článcích napříč těmi lety (zveřejňuji od roku 2014) a ve vývoji služeb na webu můžete vidět můj vývoj – jak se prohlubovala postupně získávaná poznání.


Událost, která vyvolává pocit tlaku, časového presu, možná i nespravedlnosti a chaosu

A čím méně odporu, tím více konstrukce v konání, tím skutečnější vývoj dané situace.

Přístup již bez odporu:  „Ok, je tady tato povinnost, je potřeba udělat to či tamto. Ok. Jdu na to.“ A to celé bez „zbytečných“ myšlenek a plýtvání energie na to, jak je to na nic atd.

Přístup s odporem: „Cože? To je nespravedlivé takto zatěžovat. Jak se tomu můžu vyhnout? Jak to obejít? atd.“

Co je nízká sebeúcta

Sebeúcta - ze všech stran se o tom píše, že je to důležité. I já tento pojem ve svých článcích často zmiňuji. Co to ale je?
Tak jak tento pojem chápu já, jedná se o stav, kdy cokoliv vně – jakákoliv příjemná či nepříjemná situace, přívětivý či nepřívětivý člověk, ti nezlepší ani nezhorší pocit ze sebe sama. Zkrátka se Ti nestáhne a ani neroztáhne ta trubka uvnitř tebe, jsi uvnitř bez hnutí, bez reakce. Což ovšem neznamená, že navenek se řádně nevymezíš. A přesně do míry, do jaké to dokážeš být takto vnitřně nehybný, přesně do té míry k sobě chováš skutečnou sebeúctu.

Někdo tu rodinu řídit musí

Nedávno jsem slyšela tuto větu: „Někdo tu rodinu řídit musí“ jako reakci na výzvu, že není třeba ty děti neustále na něco upozorňovat a neustále jim sdělovat, co mají a nemají dělat. Příklad: „Neběhej, budeš uřícený“. „Napij se, dlouho si nepil“. „Teď jdi na sluníčko, teď už jdi z něj pryč“ atd. Takže pokud jste ve fázi, kdy to již o sobě víte a už nemáte tedy potřebu to ospravedlňovat tím, že budete navenek či „jen“ uvnitř sebe ty, kteří tolik nekomandují, označovat za nezodpovědné, nesystematické atd., tak pro vás je text níže.

Jak nebýt vystresovaný a zůstat svůj před autoritou

Jste v interakcích s někým, koho „potřebujete“, například vy jako zaměstnanec a zaměstnavatel, vy jako student a vyučující, vy jako občan a úředník, vy jako klient či pacient a lékař či jiný odborník. Možná mnozí znáte ten pocit stažení uvnitř při té interakci. Pak najednou nemáte argumenty, které jste doma u zrcadla měli, cítíte se najednou menší, slabší, váš hlas kolísá, oční kontakt a napřímený postoj se vytrácí atd.

Vy, co mě znáte delší dobu, víte, že jsem si došla k tomu, že to, jaký scénář děje v čemkoliv se nám bude dít, rozhoduje stav uvnitř – zda jste uvnitř stažení či zachováváte stejnou šířku trubky (jak já s oblibou říkám lidem na sezeních :-)). Čím více dokážete zachovat stejnou šířku trubky uvnitř, tím více konstruktivní scénář pro vás a nejen pro vás ale pro všechny zúčastněné se bude v té situaci (interakci) odehrávat.

A teď si povíme, co vám může pomoct ten vnitřní tlak uvnitř sebe snížit.

Přihlásit se k odběru RSS kanál