Událost, která vyvolává pocit tlaku, časového presu, možná i nespravedlnosti a chaosu
A čím méně odporu, tím více konstrukce v konání, tím skutečnější vývoj dané situace.
Přístup již bez odporu: „Ok, je tady tato povinnost, je potřeba udělat to či tamto. Ok. Jdu na to.“ A to celé bez „zbytečných“ myšlenek a plýtvání energie na to, jak je to na nic atd.
Přístup s odporem: „Cože? To je nespravedlivé takto zatěžovat. Jak se tomu můžu vyhnout? Jak to obejít? atd.“