Jsi jakoby ve dvou vydáních – ty jako Vědomí (Bůh) a jako tělo s určitým jménem příjmením. Ty jako Vědomí jsi v podstatě rodič toho těla s tím jménem. Nikdo jiný kromě vás dvou jakoby není. Všichni ostatní jsou jen kulisy, které vybíjí panáky - karmické či dharmické, které si každý staví do řady, kdykoliv se stáhne (karmické) či zůstává uvnitř v klidu (dharmické). Pokud cítíš v těle rozrušení, pak to je podobné jakoby se Ti malá Monika, Peťa, Lenka, Pepa, David (dle toho jak se jmenuješ = jak se jmenuje Tvoje tělo) vztekala před hračkářstvím, jelikož si jí nekoupila to, co chtěla - v životě má něco jiného než chce. Vlastně kdykoliv nám vnitřně vadí něco, co v životě aktuálně máme či nemáme, prožíváme nespokojenost, jsme v podstatě v úrovni malých dětí, které se vztekají před hračkářstvím, že nedostali autíčko, které chtěli, ale „blbý“ bublifuk. A co s tím ? :-)