Přijetí jako nástroj síly

Otevřeli jste, a ne náhodou, tento článek. Přeji krásný den.

Tentokrát bude můj příspěvek šířený k vám velmi osobní. Tedy, pro mě velmi osobní.

Když jsem pustila advokacii a začala se plně věnovat projektu Jinypristup.cz, velice se mi zúžil příjem oproti tomu, co jsem vydělávala a oproti tomu, co jde s vysokoškolským diplomem na právnické fakultě vydělávat.

Roky jsem byla přesvědčena o tom, že je to správné, že jdu správně. Neumíte si snad ani představit, jakou blízkost cítím s vámi všemi, když píšu články pro sebe a pro vás, když sedíte naproti mně na individuálce a já se na vás s láskou dívám bez ohledu na to, co povídáte, co prožíváte, když se s vámi dělím o svá poznání na jednom z témat seminářů.

Od podzimu minulého roku jsem cítila, že mě čeká další posun (někam). Nevěděla jsem, čeho se bude týkat, co vše v mém životě zasáhne. Jen jsem ho cítila.

Přišla mi do cesty jedna situace, nebo spíš jedna osoba. Ta mi od počátku různými náznaky, a i svým životem, svými aktuálními přesvědčeními dávala najevo, že je třeba vedle toho, co nás baví, dělat i to, čím se vydělají peníze. Nepřímo mi tak vsouvala své přesvědčení, že vydělávat tím, co nás baví, nejde.

Já začala vážně přemýšlet o nějaké práci vedle budování projektu Jinypristup.cz. Dokonce jsem zvažovala, že bych v rámci nějaké práce používala i znalost práva. Přišla mi do cesty jedna pracovní nabídka v oblasti práva od mého velmi dobrého známého. Ta ještě více umocnila mé pochyby o tom, že bych měla věnovat čas jenom tomu, co mě baví, některé z vás tak inspirovat a tím si vydělat na živobytí. Začala jsem si připouštět, že bych se třeba měla po nějaký čas vrátit do práva, vrátit do „práce“.

Když jsem začala jednat s dotčeným člověkem o dané nabídce, nejen že se ukázala jako iluzorní. V průběhu rozhovoru jsem se dobrovolně odborně vyjádřila na jednu jeho starost v právní oblasti. Už v průběhu tohoto mého vyjádření jsem si sama pro sebe uvnitř sebe říkala: „Holka, vidíš to, vnímáš to, cítíš to? Do této energie se chceš vrátit?“ V ten moment jsem si sama pro sebe odpověděla, že ne.

Po ukončení rozhovoru jsem najednou v těch pochybách měla opět jasno. Žádné kompromisy! Já budu dělat to, co mi činí radost, v čem spatřuji smysl, v průběhu čeho se cítím, že jsem tam, kde mám být, u čeho se cítím „velká“ a naplněná vděčností, že můžu být u toho, že se na tom můžu podílet.

Víte, co se stalo?

Mě náhle prostoupilo osvobození. Já najednou pocítila ohromnou energii ve směru toho, co dělám. Já najednou nemám pochyb, že psaní a individuálky a semináře je nyní to, co mám dělat, čemu se mám plně věnovat.

Najednou vím, že není jiná cesta a že mně to poskytne i slušnou formu žití. Přesněji, já tomuto věřila i před tím, avšak po této zkušenosti tomu věřím ještě více, ještě hlouběji, ještě silněji. A o víru, o energii tu jde. Ta vše tvoří.

Co se stalo?

Můžu nabídnout svoji verzi pohledu.

Já díky dané osobě, která zpochybnila moji cestu, a díky dané pracovní nabídce měla možnost se ještě hlouběji postavit svému strachu. Svému přesvědčení, že danou činností, u které se cítím naplněná, nemůžu vydělat dost peněz na živobytí.

A to vše se dělo pro mě (ostatně, jako vše, co se nám děje, byť to tak nevypadá). Já díky tomu měla možnost uvidět tento můj strach, tento můj blok ještě hlouběji, ještě komplexněji.

To vše mě vedlo k jedinému, tento svůj strach zpracovat hlouběji.

Tím, že jsem byla vystavena pochybnostem ze strany daného člověka a následně dané pracovní nabídce, mělo za cíl, abych já přestala odmítat i možnost, že budu zaměstnaná a vedle toho pokračovat v projektu Jinypristup.cz. Ze začátku se mi to nelíbilo. Aby ne, narušovalo to můj koncept, moji škatulku, že zaměstnaná už nikdy a že už jen se budu věnovat tomu, co mě baví. I tato vyhraněnost je ego, je strach. A mě byla dána tímto možnost tento strach osvobodit.

V okamžiku, kdy jsem tu možnost začala akceptovat a začala si pohrávat s myšlenkou, že do zaměstnání a k právu se vrátím, bude-li to třeba, začaly se okolnosti ukazovat ve skutečném světle. Nabídka byla iluzorní. V průběhu krátkého povídání o právní problematice já cítila, že jsem u toho prázdná, jako bez duše. Bylo mi tím jasné, že to není má cesta.

Všechno to popisované, co rozvířilo opět po letech mé pochyby, podle mě mělo za cíl, mě přivést k přijetí. K přijetí toho, že by to tak mohlo být a já se měla vrátit do právní práce. Chtělo se ode mě přijetí. Chtělo se po mně, abych přestala odmítat tuto možnost, chtělo se po mně, abych se vzdala dalšího odporu v mém životě. To vše proto, aby tímto přijetím a připuštěním, jsem přestala lpět na své dosavadní cestě. To vedlo k osvobození od projektu Jinypristup.cz a současně k ještě větší vášni a odhodlanosti k jeho rozvoji.

Po celou dobu vzniku pochybnosti jsem vůbec nevěděla, kam mě to sune, co se po mně chce. Hlava vymyslela tisíc variant, ale jak to bývá, skutečnost byla mnohem nápaditější (a jsem si jistá, že se mi hloubka této zkušenosti ještě ani zdaleka neodkryla). Fakt je, že to rozvíření mých vod, nastoupený chaos a zmatek, zda to, co dělám, je to, co mám nyní dělat, a nově vzniklé pochybnosti o tom, zda nemám nastoupit do právní práce, vedly k přijetí toho jako možnosti, k připuštění si toho. Až po připuštění se začala bortit opona a já uviděla, že podněty, které u mě vedly k rozvíření, byly iluzorní. Avšak v důsledku toho přijetí, že by má cesta mohla vést znovu do právní práce (byť částečně), jsem se osvobodila, jak kdy jindy. Nyní do mě vstoupila ohromná dosud nepoznaná síla, která mi nyní tvrdí, že jde si vydělat na živobytí tím, co nás baví a že je iluze (strach) myslet si, že to není možné. Tato síla ve mně znovu rozvířila vášeň v intenzitě dosud mi neznámé se plně ponořit do mé současné činnosti, do projektu Jinypristup.cz a plně se mu oddat a věřit, že mně to umožní (vedle jiného) i důstojný život na Zemi.

Jsou mezi vámi ti, kteří si tento můj současný proces měli přečíst, s kterými jsem jej měla sdílet.

Ať vás tedy můj příběh inspiruje v tom, co má, a ať jste šťastní. A vězte, že vaše štěstí vypadá často jinak, než jak si ho představujete, než jak ho vaše hlava vymyslí :-)

Krásné a silné dny, jak by řekla mi velmi blízká osoba.

Peťa

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, můžete mi zaslat dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

NOVĚ: VZDĚLÁVACÍ CYKLUS "JINÝ PŘÍSTUP"

 

Mohlo by vás zajímat


Osobní rozvoj
Individuální setkání

Cílem těchto individuálních sezení není to, že já vám budu ukazovat, kde máte omezení (bloky), ale to, že si sami na sezení nebo posléze přijdete na to, kde je máte. Cílem  těchto individuálních sezení není ani to, že vás budu zbavovat některých vašich bloků, cílem je ukázat vám, jak si je můžete zpracovat sami, a předat tak poznání, že všichni v sobě máte tu moc a podpořit vás, abyste ji začali využívat pro prospěch svůj a všech. Vše, co budu povídat, vychází z mé zkušenosti, a jelikož jsme všichni stejní (máme stejný cíl), má zkušenost vám může pomoci se rozpomenout a uvědomit si to vaše.
Dozvědět se víc

Kurz
Vzdělávácí cyklus „JINÝ PŘÍSTUP“

Posláním Vzdělávacího cyklu „JINÝ PŘÍSTUP“ je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Nebudete se nic učit, budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Dozvědět se víc