Jiný přístup

Lidé na Tréninku mysli ode mě často slyší větu: „Hlídej si svoji trubku". Postarej se, aby měla stejnou šířku, aby se ani nezužovala a ani nerozšiřovala“. Ne, neocitli jste se na praxi ve výrobním provozu a ani jsem se nezbláznila :-) Pod tímto označením lidé z Tréninku mysli vědí, že mám na mysli, aby ...

Kysané zelí miluju. A když je kysané zelí domácí, tak to je ještě lepší :-) Recept na to, jak ho dělám já, někdy jindy :-) Kysané zelí jím nejčatěji na podzim a v zimě a bez tepelné úpravy jako "zeleninu" k jídlu všude tam, kde se hodí, a dávám jej do různých salátů. Je velmi zdravé. Mléčné kvašení, kterým prošlo, z něj dělá super potravinu pro moje střeva a tím pádem podporuje imunitu. Navíc obsahuje pro mé tělo mnoho cenných látek, které si z něj tělo vezme. Když si děláte kysané zelí doma, tak se vám asi stane (teda mně jo :-)), že občas tam chybí voda a svrchní vrstva je pak taková povadlá. Na jezení zasyrova pak tato vrstva zelí není nic moc, ale tepelně upravená je v pohodě a neplýtváte svěže vypadajím zbytkem obsahu soudku na zpracování kysaného zelí tepelnou úpravou. Jelikož tím samozřejmě kysané zelí spoustu látek ztrácí. A tak to svěží si necháte pěkně na jídlo zasyrova. V této polévce není vůbec mouka, nemusí tam být ani brambory a není tam žádný cukr ani kvasný lihový ocet. A přitom je krásně zakulacená a vůbec nic ji nechybí :-)

Svým životem jsem došla k tomu, že nejsme to tělo se jménem a příjmením, ale jsme těmi, kteří ty naše těla oživují. Bez nás by ta těla byla jen nehybná hmota. Každý jeden z nás jsme to jedno a to samé Vědomí, jsme neviditelní pro oči těla a právě díky tělu jsme vidět a zažíváme tu život, vše, co jsme si vytvořili.

Tak tento čaj piju ráda v jakémkoliv ročním období. I když na podzim a v zimě si na něho vzpomenu asi nejvíc :-) Patří k mým tzv. snídaňovým čajům. Říkám tak čajům z bylinek, které se řadí mezi takové ty dětské bylinky, které jsou v chuti spíše nasládlé než nahořklé (např. lípa, černý bez, atd.). Já si po snídani udělám do velkého hrnku čaj a ještě horký, ať je zima nebo léto, ho vypiji. Ale nepiji během jídla, jak vysvětluji v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude zanedlouho v prodeji). To, že si dávám čaj po jídle, znamená, že si ho jdu po jídle teprve vařit. Než se uvaří voda, než se vyluhuje, tak je to skoro půl hodiny od jídla. Má takovou hřejivou barvu a citrónovou chuť. A hlavně obsahuje rutin, jelikož je z pohanky a ta jako jedna z mála potravin, co běžně jíme, obsahuje tuto cenou látku pro naše cévy.

Lidé, kteří delší dobu sledují web jinypristup.cz, vědí, že jsem od roku 2012 započala nevědomě intenzivní cestu k sobě. Začalo to zborcením mé profesní identity advokátky a všeho, co na to navazovalo. Z mé cesty píši na webu články od léta roku 2014, ze kterých můžete vysledovat moji cestu, můj vývoj.

Pamatujete si na "Červené rizoto"? Tak zbylo :-) Ne proto, že by nebylo výborný, ale neodhadla jsem svůj hlad a hlad blízkých :-) Takže mi zbyla minimálně jedna další porce. Dala jsem ten zbytek do ledničky s tím, že s tím zítra něco provedu. Jelikož já jídlo nevyhazuju, pokud už nemá nožičky :-) A druhý den jsem měla chuť na nějaké placky pečené v troubě právě z tou majonézou z luštěnin, kterou jsem měla taky v ledničce. A s radostí jsem si uvědomila, že tam mám zbytek červeného rizota a bylo vymyšleno, co budu za chvíli jíst :-)

Tak toto je úžasná věcička, kterou doplňuji takové to líné jídlo, kdy si jen například nakrájím zeleninu na plech do trouby, včetně brambor ve šlupce. Díky tomu, že obsahuje luštěniny, byť se to jmenuje majonéza, dostanu do těla mnoho bílkovin a jiných výživných látek. Navíc oleje v této majonéze je podstatně méně než v běžných majonézách. A když navíc tento olej bude kvalitní olej, který je lisovaný za studena, např. slunečnicový, tak je tato majonéza velmi výživným doplňkem k jídu, který tělu dodá bíloviny a kvalitní tuky.

Tak toto jídlo miluju, pro změnu :-) Má krásnou barvu a skvělou podzimní nasládlou chuť. Je to jedno z těch podzimních, zemitých a krásně barevných jídel. Teď mi došlo, že podzimní jídla jsou většinou velmi barevná. Jakoby i ty všechny barvy podzimu se dostaly aspoň kouskem na talíř :-) Pokud ovšem se řídíme zákony přírody a na podzim jíme převážně to, co příroda vydá na konci léta a později :-) Je to jedno z těch jídel, ve kterém sním opravdu velkou porci tepelně upravené červené řepy a udělám si k němu pokaždé něco jiného - někdy kousek masa, jindy kousek sýra, vajíčko atd. a díky tomu chutná pokaždé jinak.