Jiný přístup

Žitný, pšeničný, špaldový, rýžový a jiný kvásek je můj celoroční kamarád a to už určitě 8 let s jednou přestávkou :-) Během té cca roční přestávky mi po těle právě znovu naskočila ta dříve zmizelá lupénka. Nebylo to zdaleka jen tím, že jsem po dobu cca roku opět jedla pečivo z hladké pšeničné mouky a z kvasnic (droždí). Bylo to podle mě celkovým komplexnějším nezájmem o mé tělo a jistě i tím, že jsem v tom období procházela dalšími pro mě velmi zvratovými situacemi v životě. Dát si domácí celozrnné pečivo z kvásku je aspoň na základě mého těla pro mě jako dát do mého břicha přátelské bakterie a kvasinky, které v mých střevech podporují právě ty prospěšné bakterie a pomáhají udržovat v určité hladině ty, které by mohly v případě přemnožení dělat neplechu. Z tohoto pohledu mi kvásek velmi připomíná např. kysané zelé nebo šťávu z kysaného zelí. A srovnání kvásku na jedné straně a kvasnic či droždí na straně druhé z hlediska prospěšnosti pro mé tělo (= z hlediska toho, jaké bakterie jsou ve střevech podporovány) je to samé jako srovnat domácí kysané zelí a sterilizované zelí, které je zavažené a nadto je v něm často kvasný lihový ocet a cukr. První potravina silně zásadotvorná pro mé tělo, druhá silně kyselinotvorná, byť se v obou případech jedná o zelí. A to samé v případě kvásku a kvasnic (droždí), kdy v prvním případě se jedná o přísadu zásadotvornou pro mé tělo a v druhém případě o přísadu kyselinotvornou, byť obě plní stejnou funkci, a sice nakynutí těsta. Více se o tom rozpovídám v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", který bude brzy v prodeji. A teď zpět k tomu kvásku :-) Postupů jak si doma vyrobit kvásek je na internetu celá řada. Mě osobně ale žádný ten postup nevyšel. A tak po několika neúspěšných pokusech jsem se na to vykašlala a postupovala jsem "od oka" a vždy se povedl. Nic jsem nevážila, jen jsem dodržovala určité principy, které mi přišly přirozené. Zde jsou ty principy :-)

Nemůže být jednodušší polévka než tato :-) Pokaždé může chutnat jinak a její velké plus je, že je ohromným benefitem pro mé tělo. Obsahuje totiž potravinu, která polévku nejen duchutí, ale ke všemu tato potravina odstraňuje z těla těžké kovy a snižuje dopady radioaktivního záření. A vždy si na ni vzpomenu a jím po nějaký čas denně, když podstupuji nějaké CT vyšetření, rentgeny, ultrazvuky nebo když beru léky atd. Navíc je tato zmíněná potravina vysoce zásadotvorná pro mé tělo. Vedle této zásadotvorné potraviny, tato polévka obsahuje zeleninu, což je rovněž zásadotvorná věcička. Takže tato polévka je vysoce zásadotvorným jídlem pro mé tělo. A další plus je, že je hotová dříve, než uděláte ranní hygienu a oblečete se do práce. Takže si ji klidně můžete vzít v termosce s sebou do práce  a zajistíte si tak jedno velmi výživné a zásadotvorné jídlo během času stráveného v práci mimo domov. Zde je recept :-)

V tomto článku s vámi budu sdílet moji vlastní zkušenost s bezlepkovou dietou, kterou jsem začala držet poté, co mi byla v roce 2013 zjištěna intolerance lepku. To, že se s mým tělem něco děje, to jsem zpozorovala nějakou dobu před tím, jelikož jsem trpěla brutální zácpou, byla zavodněná, měla krupičkovou pleť po celém obličeji, rozjela se mi lupénka atd. A to já do té doby nevěděla, co je nějaká potíž na těle. Po tomto zjištění z krevních testů, že mám intoleranci lepku, jsem najela na striktní bezlepkovou dietu. V mém tehdejším podání to bylo o tom, že jsem místo klasické bílé pšeničné hladké, polohrubé či hrubé mouky používala různé bezlepkové směsi na pečení. Toto jsem praktikovala tři roky. Výsledkem bylo, že dle krevních testů se má intolerance lepku nelepšila a i na těle jsem nepozorovala žádné výrazné změny – zácpa přetrvávala, lupénka a pocit plnosti a krupičková pleť na obličeji rovněž. Nadto začaly přibývat další potíže na těle. V důsledku toho mi něco došlo, zcela jinak jsem začala přistupovat ke svému tělu a ložiska lupénky, intolerance lepku a další jiné potíže zmizely. Více v článku.

Znáte takový ten pocit, když někoho potkáte, byť třeba jen letmo na ulici, ale něco tam proběhne, dojde jakoby k navázání spojení a oba víte, že jste to cítili oba, to něco? :-) Nebo znáte takový ten pocit, když vám vstoupí do života někdo, kdo, byť se vašeho života pouze dotkne, zažehne ve vás jiskru odvahy, inspirace, chuť být lepší verzí sebe sama atd.? Zkrátka zažili jste někdy ten pocit, kdy někdo vám svým chováním, svým postojem těla, svým příběhem, něčím ve tváři (= svým vyzařováním) naprosto změnil, tedy zprostředkoval něco, co způsobilo, že vy jste se změnili? Tak co se jídla týče, toto charisma mi zprostředkovává právě tento salát :-) Je naprosto úžasný. Je výbornou přílohou např. k zelenino-luštěninovým placičkám, ale i např. ke grilovaným dobrotám. Je z kořenové zeleniny. Kořenová zelenina je obecně, aspoň pro mě, velmi charismatická zelenina. Je to přesně jako s lidmi. Charisma člověka je o jeho vyzařování lásky (= stavu nadhledu nad věcmi v životě viz Trénink mysli) a nikoliv o jeho vnější kráse a stejně tak je to s kořenovou zeleninou. Na pohled někomu nemusí připadat atraktivní, avšak když si k ní přivoníte, ta vůně je podmanivá a je v ní cosi velmi hlubokého. A přesně tak je to s charismatickými lidmi - vyčnívají, všimnete si jich, ať už vás rozrušují anebo rozradostní. Jde z nich cítit hloubka, jakýsi prapodivný klid sálající zevnitř - napříč životy získaný nadhled (moudrost). A přesně tak je to i s kořenovou zeleninou - na pohled pro někoho nic extra, ale ta vůně je dlouho ještě cítit v nosních dirkách...:-) A naprostá pecka je, že tento salát obsahuje pro mé tělo vysoce zásadotvorné suroviny, je bleskově připravený a opravdu velmi charismatický. A chcete ho jíst znovu a znovu :-) Tak tady je recept :-)