Živé vysílání

Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 6.5.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

Želé bonbóny bez cukru :-)

Vaše děti vás v obchodě "otravují" o želé bonbóny, ale vy z toho nejste nadšeni, jelikož si uvědomujete tu hromadu cukru a často různých barviv a aditiv, které tím dobrovolně do dětí dáváte? Je tu řešení :-) A bez přehánění ty domácí želé bonbóny, které vidíte na obrázku, vypadají a chutnají úplně stejně. Tedy ne stejně. Jelikož tam necítíte tu mnohdy umělou příchuť a vůni.
Tyto domácí želé bonbóny chutnají a voní po ovoci, jelikož z něj a pouze z něj získávají barvu a chuť. Nadto neobsahují žádný cukr. A navíc v bonbónu zůstává většina vitamínů z ovoce, jelikož je lze vyrobit i při nízké teplotě zahřátí ovoce. Byť se jedná o bonbóny, jsou tyto při nejhorším mírně kyselinotvorné, pokud ne mírně zásadotvorné. Ale rozhodně nejsou silně kyselinotvorné jako některé ty běžně kupované. A bomba je, že jejich příprava je pár minutová, tedy pokud je děláte bez dětí :-)
Jelikož výroba těchto bonbónů může být i krásná zábava pro vaše děti a váš společný program třeba na deštivé odpoledne. Kdy vy bleskově připravíte tekutinu a dětí ji nalívají do formiček a možná že nejen do formiček :-) A po chvíli z nich děti se září v očích tahají hotové želé hady, medvídky, srdíčka a jiné :-) A co si budem..., když se na výrobě podílely, chutnají jim ještě líp :-)) Kam se hrabou kupovaný.
A byť já osobně jsem nikdy nebyla fanda želé a želé bonbonů, tak tyto si občas i já sama pro sebe udělám a dám třeba ke kafi :-) Na obrázku jsou čtyři druhy želé bonbónů: z lesního ovoce, z pomeranče, z pomeranče a chilly a z citrusů ze zázvorem, hřebíčkem a skořicí.
Den před zveřejněním tohoto příspěvku jsem dělala s mým synovečkem i malinové a ty byly taky k sežrání, jen jsem je nestihla vyfotit :-)
Zde je recept :-)

Nejdříve nám lidé ukazují naše stíny, ve vyšší rovině vědomí nám ukazují naše světlo

V tomto článku se s vámi podělím o jeden velice intimní zážitek, nikoliv však v sexuálním významu. To, co budu popisovat, se mi nestalo jen v té situaci, avšak právě danou situací jsem si uvědomila, že se mi to už cca rok a půl děje. A stále intenzivněji se mi to děje. Ale na té situaci to chci právě vysvětlit.

Solidarita uchopená egem

V tomto článku se v krátkosti vyjádřím k jednomu pojmu, a sice pojmu: „Solidarita“. Myslím si, že tak jako mnohé jiné, je mnohými z nás nesprávně uchopena = uchopena egem. Mnozí z vás ve svém životě letěli letadlem. A pokud, tak jistě máte zkušenost, že před každým vzhlédnutím letuška poučuje o bezpečnosti a o tom, co dělat a jak si správně nasadit dýchací masku atd.  A u té masky se zastavím. Vždy když jsem letěla, tak letuška poučovala mě a jiné pasažéry ve smyslu, že nejdřív si mám nasadit masku já a pak teprve pomáhat ji nasadit jiným či jinak pomáhat. Konkrétně upozorňovala, že pokud letí maminka s dítětem, tak při alarmu si má nasadit nejdříve sama maminka dýchací masku a pak teprve ji nasadit svému dítěti. Má to logiku. Když se nejdříve o sebe postará maminka, pak má síly na to, se maximálně, jak jen je schopná, postarat o své dítě, popřípadě pomoci jiným pasažérům. Když by matka v případě hrozící katastrofy nejdříve řešila dítě a pak sebe a dítěti by tedy nejdřív nasazovala masku, tak by se mohlo stát, že na péči o sebe již nebude mít sílu, zkolabuje a posádka bude mít na starosti nejen její dítě, jelikož jeho matka není schopná se o něj postarat, ale i danou matku. Mnozí lidé vnímají, že něco bude na principu: „Nejdřív pořeším sebe a pak v síle (jelikož jsem se o sebe v rámci možností jakžtakž postarala) pomůžu svému dítěti na palubě či jinému.“ A někteří možná ne a budou se ohánět, co bych to byla za matku, když bych nejdříve myslela na sebe, místo na své dítě. Možná se někteří budou ohánět tím, že by to bylo od nich jako matek sobecké atd. A tady je rozdíl mezi uchopením solidarity z pozice rovnováhy a z pozice nerovnováhy (ega).

Kořenový hummus :-)

Tak toto je naprosto úžasný hummus :-) Pro nezasvěcené, to je název pomazánky, nikoliv že by to bylo: "Fuj" :-)
Pro mě asi ta nejlepší varianta hummusu, kterou jsem zatím měla možnost objevit :-) Je nasládlý, nakyslý a pikantní zároveň. Je to jedno z těch jídel, které když jím, hladí mně břicho zevnitř. A je to jedno z těch jídel, během jehož jedení cítím Zemi a její dary v puse :-) Otevírá ve mně pocit vděčnosti, že žiju, že mám tu možnost žít a jak je Země krásná a co vše nám nabízí.
Díky svému složení je tento hummus více zásadotvorný než některé jiné varianty hummusu (například klasický hummus). Schovají se do něj suroviny, které mnoho lidí obchází obloukem, a přitom jsou tak pro tělo prospěšné, teda aspoň pro to moje :-)
Jediná nevýhoda tohoto hummusu je, že nepatří mezi pomazánky, které jsou "šup šup". A tak to rozhodně není volba na ráno, kdy vstáváte do práce a za půl hodiny už potřebujete za sebou zavírat dveře. A ani bych nedoporučovala díky principům, které budou uvedeny v e-booku: "Co mi dosud řeklo moje tělo", abyste jej připravovali den předem. A tak tento hummus, pokud zrovna nemáte home-office, bych vám doporučila nechat si na víkendovou snídani nebo brunch :-)
Ale to je jen malá vada na kráse, jinak je tento hummus opravdu neskutečně žravý a barvou, vůní a chutí výjimečný :-) 
Zde je recept :-)

Lidé často zaměňují potlačování emocí za emoční vyrovnanost

Dnes se krátce rozepíšu o jednom jevu, který se často zaměňuje a i na Tréninku mysli na toto téma často narazíme, a sice jak rozlišit potlačené emoce od emoční vyrovnanosti. Mnoho let zjišťuji, že spousta lidí za emočně vyrovnaného považuje toho, který z mého pohledu vůbec vyrovnaný není. Jen má ty emoce potlačené. Což je možná ještě rafinovanější projev ega, než když tu emoční nevyrovnanost projevujeme ven, jelikož je tato nevyrovnanost schována za rádoby klidným a možná i navenek rozvážným projevem. Avšak obojí, jak potlačené emoce tak i navenek viditelné ovládnutí emocemi, je na stejné rovině, jelikož obojí znamená, že dotyčný je emocemi ovládán. A kdokoliv je ovládán emocemi, vidí iluzi, jelikož má přístup pouze k iluzorním informacím. A na základě iluzorních informací žádné logické či konstruktivní řešení neučiní, i kdyby 100X chtěl.

Celožitný kváskový chleba - můj každodenní snídaňový parťák :-)

Já miluju pečivo. V podstatě si neumím bez pečiva představit snídani. A když kousek pečiva nemám, jako bych neměla snídani :-) Tento chleba je můj každodenní snídaňový parťák :-) Skoro každé ráno ho jím krásně opečený v topinkovači s nějakou výživnou a spíše více zásadotvornou pomazánkou. Těch pomazánek už tu v Klubu několik máte a budou přibývat další. Někdy si na něho vzpomenu občas i na oběd a dám si ho k nějaké hutné obědové polévce na podzim či v zimě anebo krásně opečený k salátu na jaře a v létě. Večer na něho již ale chuť nemám. Ano, obsahuje žito a tedy lepek. Avšak lepku celozrnná žitná mouka obsahuje mnohem méně než bílá pšeničná mouka a je nakynutý pouze z kvásku. Kvásek je pro mé tělo zásadotvorný, žito mírně kyselinotvorné. Tento chleba je tedy pro mé tělo mnohem méně kyselinotvorný než klasické koupené pečivo, které je vesměs silně kyselinotvorné. A to je pro mé tělo ohromný rozdíl! A navíc kvásek podporuje v mých střevech přátelské bakterie a zabraňuje rozmnožení těm, které ve větším množství dělají neplechu. Na pečivu tedy není nic špatného, avšak není pečivo jako pečivo :-) K tomuto chlebu mám speciální vztah. Jelikož mi umožnil opět zařadit do jídelníčku moje oblíbené pečivo a díky tomu jsem přestala jíst pro mě ne moc chutné pečivo zbavené lepku. Tento chleba jsem zařadila do svého jídelníčku namísto pečiva vyrobeného z pšeničné mouky zbavené lepku a byl první úpravou mého jídelníčku, a ten jídelníček tu v Klubu s vámi sdílím. Výsledkem bylo, že po roce a půl praktikování tohoto jídelníčku včetně jedení i tohoto méně kyselinotvorného, byť lepkového chleba, mi zmizela intolerance lepku, po těle zmizela lupénka a zmizela cysta (nezhoubná) v prsu a jiné. Avšak rozhodně to nebylo jenom stravou, ale i celkovou změnou přístupu k mému tělu, větším převzetím odpovědnosti za mé tělo a mentální a emoční očistou, jejíž průběh můžete sledovat ve všech článcích na webu jinypristup.cz od roku 2014 a jejichž výstupem jsou pak služby nabízené na webu :-) Navíc upečení tohoto chleba vám nezabere téměř žádný čas. Takže žádné výmluvy :-) Když večer před spaním dokrmíte žitný kvásek (trvá to 2 min) a ráno před odchodem do práce připravíte rozkvas (trvá to 3 min), tak poté, co přijdete z práce, můžete dát finální těsto do formy (trvá to 3 min) a po nakynutí dát péct do trouby. Pečení trvá hodinu, ale tu hodinu u trouby nesedíte, ale děláte si svoje. A než jdete spát máte krásný voňavý chleba na stole, který se na vás bude těšit na snídani :-)
Zde je recept :-)

Můj příběh – jak můžete v sekundě a jednou provždy zastavit ponižující chování jiných vůči vám

Povím vám krátký příběh, můj příběh :-) Ten příběh bude o tom, jak jsem prolomila jedno "dogma", které si o mně moře let mysleli někteří lidé, jak jsem se vůči tomu stala svobodná, a čím se to stalo a jak se pak stal doslova zázrak v mé realitě :-)

Že byste nesnědli kostičku ztuženého tuku nebo jinou podobnou „dobrotu“? Ale ano, běžně a moc rádi :-)

Asi málokoho by napadlo dát si na svačinu kostičku ztuženého tuku nebo půl hrnku cukru krystalu zalitého rozpuštěným ztuženým tukem a jinými šmakuládami. Málokdo by na to měl chuť. A přesto právě na toto má chuť denně moře lidí a dokonce někteří jsou na těch „dobrotách“ i závislí :-)

Rozdíl mezi nevinností a pozitivním přístupem

Dnes se krátce rozepíši o tématu, které není pro mě úplně snadné dát do slov. Není pro mě jednoduché předat vám slovy tu velmi zásadní rozdílnost mezi těmito dvěma přístupy k životu jako je nevinnost a pozitivismus. Jelikož byť jsou tyto přístupy aspoň pro mě markantně rozdílné a odpovídají naprosto odlišné rovině Vědomí, navenek se často zaměňují a je mezi nimi navenek velmi malá nuance. A považuji za důležité toto téma tu rozebrat, jelikož mnoho lidí se nachází v bodě, kdy kolem některých lidí ve své blízkosti přešlapují a přemýšlí, jak toho dotyčného a sebe uchopit v té společné interakci. Jelikož jejich dotyčný má sice rozdílné pohledy na život, avšak argumentuje tím, že on lidem věří a proto věří v čisté úmysly a proto věří danému systému atd. A mnohé posluchače to může uvést v pochybnost, že tedy možná oni sami tolik nevěří lidem a že by si z dotyčného měli vzít příklad atd. Mně ten pomyslný klíček, ten poslední dílek do skládačky došel nedávno a právě o něm chci dnes psát.