Živé vysílání

Živé vysílání pro členy Klubové sekce se bude konat 11.3.2024 (pondělí). Pro členy Klubu alespoň 1X v měsíci (nejčastěji každý první týden v měsíci) od 20:00 do cca 21:00 živé vysílání na webu jinypristup.cz v sekci Klub.  Více info »

Když se pro vás oslabuje kolem to, co znáte

V tomto článku popíši jakýsi proces, který se mi již mnohokrát zopakoval od toho roku 2012 a pokaždé vedl do expanze v různé podobě. Ten proces se jistě opakoval již před tím, ale já si ho uvědomuju zhruba od toho roku 2012.
A jelikož jsme všichni stejní a všichni procházíme vším (jen v jiný čas) a na každého z nás platí vyšší zákony, kterým všichni podléháme, jsem si jistá, že tento proces se děje i vám. A proto ho tu popíši. Jelikož možná někoho z vás, který se nachází právě v té nepříjemné fázi toho procesu, to podpoří, anebo si pohledem zpět uvědomíte tyto již proběhlé procesy ve vašem životě a že i ve vašem životě to tak je. Což pak bude mít za následek, že až se budete nacházet v té nepříjemné fázi toho procesu, možná si pravděpodobněji vzpomenete, o co jde, kde se nacházíte, co probíhá a nebudete tolik přispívat egem a uvolníte se do procesu a celé to proběhne rychleji a s menšími prožívanými zátěžemi.
A o co tedy jde? :-)

Mrkváčky s povidly, ořechy a mákem bez cukru :-)

Je sladké a sladké. Já dělím sladké na to bez mouky (i bez té přirozeně bezlepkové), na to s moukou a pak na to sladké s náplní. A toto je právě to sladké s náplní :-)  - s makovou, ořechovou, povidlím, tvarohem a všechny bez bílého či třtinového cukru a přitom dostatečně sladké :-)
Mrkváčky, jak název napovídá, jsou plné mrkve, tedy aspoň v tom mém receptu :-) Mají krásnou po mrkvi žlutou barvu a lze je naplnit různými náplněmi, se kterými si jde rovněž pohrát tak, aby byly bez bílého či třtinového cukru. Tak jak je v mém receptu :-) 
Když si pohrajete s ingrediencemi mohou být výživnou svačinkou nebo jako něco malého ke kafi, co nezatíží tolik tělo. Z těsta lze dělat šátečky, rohlíčky, koláčky anebo lze těsto použít jako korpus na koláč, který naplníte náplní. 
Zde je recept :-)

Proč si myslím, že psychosomatika má sice hlubší přístup k nemoci, ale ani ona neřeší skutečnou příčinu

Podle toho, jak já to aktuálně vnímám ve fázi cesty, kde se nacházím, psychosomatika je zcela jistě již hlubší pohled na nemoci a různé neharmonické projevy těla, avšak já už nyní za sebe vím, že ani toto psychosomatické pohlížení na nemoci není úplně u kořene problému a tedy neřeší tu skutečnou příčinu. Jelikož ...

Ti, kteří vás nepřijímají, nepočítejte, že vás někdy přijmou

Jistě máte ve svém okruhu lidi, u kterých cítíte, že vás od počátku berou, přijímají, váží si vás, respektují vás atd. A pak zcela jistě máte kolem sebe lidi, a možná je jich většina, u kterých i kdybyste se „pokrájeli“, tak máte smůlu, kteří vás prostě od počátku neberou, mají vůči vám štiplavé poznámky, cítíte se u nich stažení, ať děláte, co děláte, nemůžete se jim zavděčit, vždy z toho vyjdete jako ti horší.

No a já se dnes krátce vyjádřím k té druhé skupině lidí, kterou máme všichni kolem sebe.

Chleba ve vajíčku pečený v troubě a s více bílkovinou

Měli jste jako děti rádi chleba ve vajíčku? Nebo máte jej stále rádi? :-) nebo vaše děti mají taky rády chleba ve vajíčku? Já mám chleba ve vajíčku ráda moc. Jako malí jsme tomuto jídlu říkali „Opečenky“ a vlastně ani nevím proč :-)

Chleba ve vajíčku je pro mě jedno z těch nostalgických jídel. Když ho připravuji a jím, vzpomínám si na babičku a na víkendová rána u ní. Vždy když jsme u ní o víkendu ráno vstávali, v troubě už voněla vánočka nebo mazanec. U nás se domácí vánočka nebo mazanec dělala každý víkend na snídani Vánoce NeVánoce :-) A nadto babička víkendové ráno trávila u plotny a dělala nám opečenky :-) Bylo nás 7 vnoučat :-) Nevím, kolik jsme každý těch opečenek snědl, ale řekla bych, že hodně, jelikož nám to moc chutnalo politý doslazovaným kečupem J Pamatuji si, jak jsme u plotny stáli frontu s talířky v ruce a jakmile nějaká opečenka byla usmažená, ihned putovala na talířek toho, který stál v řadě první. A tak pořád dokola. Pamatuji si, jak jsme s těmi talířky s opečenkami seděli na turka na koberci v obýváku, který babička měla a stále má opravdu veliký a jedli ty opečenky a dívali se u toho na ranní pohádky.

Úplně si pamatuji ten pocit, který jsem jako malá cítila – ta pohoda a to bezpečí, které vycházelo z otevřenosti, ke které babička svým přístupem k nám nevyřčeně vyzývala. A bylo to bez pachutě uměle vytvořené autority pouze z pozice prarodiče, který je starší a tudíž my jako děti ho musíme automaticky poslouchat i u blbostí. A my přitom poslouchali a i babičku pusinkovali a objímali a stále pusinkujeme a objímáme, když od ní odcházíme. Teda aspoň já a moji sourozenci.

Tak takto nějak to mám s opečenkami :-)

Ale co si budem, chleba z bílé pšeničné mouky vyhnaný často i kvasnicemi a smažený na rafinovaném oleji a potřený doslazovaným kečupem není pro tělo žádná hitparáda, teda aspoň pro to moje.

Samozřejmě, že občas udělám i ty klasické smažené na oleji, ale já už teď vím, že jdou udělat méně kyselinotvorně. Stačí jen jinak přemýšlet o surovinách a způsobu přípravy. Tato méně kyselinotvorná varianta, na kterou máte recept níže, mně chutná ještě víc než ty klasické opečenky. A navíc obsahuje díky přidaným surovinám i více bílkovin.

Zde je recept :-)

Souvislost mezi mírou harmonie v mém těle a vnitřním postojem vůči něčemu venku

Nejdříve jsem vlivem pro mě dramatických situací, kdy mě život tak zmáčkl, že jsem měla pocit, že nemám co ztratit, došla k tomu a opakovaně si prožila, že moje VNITŘNÍ reakce na tu situaci, určuje, jak se ta vnější situace bude odvíjet dál.

Čím více UVNITŘ sebe zareaguji, tím více vyhroceně, komplikovaně bude ta situace probíhat. A naopak čím méně UVNITŘ sebe budu reagovat, tím více se ta situace bude odehrávat konstruktivně vůči mně a i všem zúčastněným.

Tvarohová pizza bez lepku :-)

Italská kuchyně patří mezi mé velmi oblíbené. Ale já asi nemám neoblíbenou kuchyni :-) Myslím, že kuchyně všech národů je báječná už jen tím, že se v ní odráží příběh krajiny a toho, co ta příroda v těch končinách nabízí. Mám ale ráda národní kuchyně, kde se opravdu vaří, a ne jen rozmrazují polotovary. Já nepatřím mezi fandy fast foodu a různých obložených baget z bílé pšeničné mouky a droždí na oběd, což je rovněž tradicí v některých kulturách. Takže u mě s tou láskou ke všem "kuchyním" odsud podsud :-) Ale myslím si, že i národy, kde si spousta lidí zvykli obědvat či večeřet fast food nebo obložené bílé pečivo s hromadou jiných šmakulád, mají svoji kuchyni, a tyto fast foodové aktivity jsou spíše zlozvykem, který se stal normálností. Zpět k italské kuchyni :-) Než mi zjistili intoleranci lepku, občas jsem moc ráda zašla do pizzerky a dala si mojí oblíbenou pizzu s artyčokama. Miluju artyčoky na pizze :-) Jenže toto mi padlo po zjištění intolerance. Tím spíš, když ještě ke všemu mouka na pizzu je ještě více lepková. Ano, v některých pizzeriích už běžně nabízí možnost udělat bezlepkovou pizzu. Občas jsem jí měla. Ale jak víte, já se vyhýbám "moučným" směsím, které jsou složeny převážně z kukuřičného nebo dokonce bramborového škorbu a jiných dalších vysoce průmyslově upravených přísad. A bezlepkovou mouku volím mouku, která je složena pouze z rozemleté obiloviny, která je přirozeně bezlepková. V článku: "Moukami "bez lepku" myslím mouky z přirozeně bezlepkových obilovin. A proč? Je v článku" pak blíže toto celé vysvětluji. No a v těch pizzériích jsem nenatrefila, že by jí bez lepku dělali z čistě přirozeně bezlepkové obiloviny. Takže smůla :-) Anebo taky ne:-) Jelikož na pizzu fakt někdy mám chuť, musela jsem si pomoct sama :-) Dělám několik variant pizzy. V Klubu postupně všechny představím a třeba v mezidobí na další nové varianty i přijdu :-) V tomto receptu vám představuji tvarohovou, která je současně bez lepku. Výhodou této varianty je, že už samotné těsto obsahuje bíllkovinu. S těstem se krásně pracuje. Můžete z něj udělat jednu obří pizzu anebo mnoho malých mini pizz, což je rafinovaná věc zejména pro návštěvu :-) A ještě ke všemu je toto těsto na pizzu opravdu bleskově připraveno. Mně to trvá 5 minut. Rozprostření těsta na plech max 5 minut. Rajčatová omáčka s nakrájením ingredinecí dalších 5 minut.  Takže vaše příprava je otázkou 15 min, a to jsem byla ještě časově velmi velkorysá :-) No a peče se to taky jen chvilku. A při přípravě těsta ušpiníte jednu mísu a vařečku. Takže žádné výmluvy :-)

Moukami "bez lepku" myslím mouky z přirozeně bezlepkových obilovin. A proč? Je v článku

Před lety mi byla zjištěna intolerance lepku, mimo jiného. Z toho pramení i to, že u některých receptů máte v názvu napsáno, že jsou bez lepku.
V mých jídlech, ve kterých očividně mouka je, u kterých v názvu napíšu bez lepku, mám na mysli, že obsahují obilovinu přirozeně bezlepkovou. Jak už jsem psala výše, jako bezlepkové mouky používám pouze mouky z přirozeně bezlepkových obilovin. A v článku vysvětluji proč. Více v článku v Klubu