Když cítíme, že dáváme příliš mnoho

V tomto článku se s vámi chci podělit o jedno mé poznání, které se mi nedávno hodně viditelně potvrdilo.

Už v minulosti, když se ohlédnu zpět, najdu spoustu důkazů o tom, že jediné, na co se máme soustředit, je služba jiným (Sloužíme kdykoliv, kdy děláme něco, co nás naplňuje, u čeho se cítíme velcí, hodnotní a jsme prospěšní.) Tím zaměřením na službu mám na mysli, že v tomto našem záměru vydávat ze sebe co nejvíc se nemáme omezovat, avšak cítíme-li nerovnováhu mezi naším dáváním a přijímáním, máme žádat, na místo abychom omezili tuto svoji službu. Tedy, je třeba udržovat rovnováhu, avšak nikoliv tak, že utlumíme aktivity, které nás těší a kde pomáháme, abychom byli v rovnováze mezi přijímáním a dáváním, ale tak, že začneme žádat za naši vynaloženou energii, za naše dávání, energii nazpět, a to v různých formách.

Mohla bych jmenovat spoustu synchronicit a zdánlivých zázraků, které mě v minulosti provázely, kdykoliv jsem se oddala z části či zcela službě lidem bez předchozí kalkulace kolik či co konkrétně za to získám, tedy bez konkrétní představy, čím se ta má vynaložená energie srovná. A jistě na mnoho z těchto hezkých zážitků si vzpomenete i vy.

Aby to bylo aktuální, podělím se s vámi o můj nedávný příběh, kde je hodně viditelné to, co tu píši.

Po dvou letech psaní a zveřejňování článků na webu www.jinypristup.cz jsem začala čím dál více vnímat, že dávám více, než dostávám, začala jsem čím dál více vnímat nerovnováhu. Psaní článků mě pořád bavilo, avšak opakovaně jsem se poslední dobou přistihla, že jsem u psaní často zvažovala, co ze sebe prozradím, co ze sebe do článků vydám, a co už ne.  A to jsem cítila, že není cesta, a že pak mé psaní vlastně postrádá smysl. A tak jsem si řekla, že když mě psát články neskutečně baví, že to prostě budu dělat, budu v nich dávat maximum, co mám potřebu sdělit, maximum ze sebe a nic schovávat, ale že začnu žádat o nějaké vyrovnání. To bylo impulzem pro zveřejnění možnosti přispět na mé psaní pro vás všechny, která je uváděna pod články na webu.

Zčistajasna lidé začali posílat malinkaté nebo větší částky za psaní mých článků (nejde o výši, ale o ten záměr…), a já najednou začala cítit srovnání. A víte, co bylo výsledkem? V článcích jsem pustila chvilkově zataženou brzdu, začala zase plně dávat a i mnohem častěji. Nyní se tak plně oddávám každé chuti napsat článek a to bez ohledu kolik jsem jich již pro vás v daném týdnu zveřejnila.

Já posléze pochopila (jak to bývá…), že celou tu dobu, co jsem začala cítit nerovnováhu, se pomyslně čekalo, až začnu žádat, abych se dostala zpět do rovnováhy, ze které jediné můžeme pomáhat. A já spolu s tím jasně uviděla, že psaní je teď činnost, které se mám z nějakého důvodu nyní intenzivněji věnovat a že jsem k její větší intenzitě takto vedena. Avšak aby to pro nějakou dobu byla činnost, prostřednictvím které se mám nyní především projevovat a šířit tak své poznání, muselo dojít ke změně vnímání u mě samotné. Bylo potřeba, abych z občasného psaní a zveřejňování článků začala tuto svoji aktivitu vnímat po nějakou dobu (mě neznámou) jako podstatnou část mé práce, a já tak začala vnímat bez jakékoliv nepříjemné emoce jako v pořádku a s vděkem, že lidé cítí potřebu mi na tuto činnost přispět.

Vším tím, co v tomto článku píši, jsem se snažila sdělit, abychom se nebáli projevit byť malý kousek sebe v souladu s tím, co nám dovolují naše podmínky, a abychom se tak pomalinku podle svého tempa začali postupně věnovat něčemu, co má podle nás smysl. Nenechme se omezit a okleštit tím, že na to nemáme podmínky. Projevme se maximálně, jak nám dovolují naše současné podmínky. A při tomto zaměření na službu se neomezujme ani konkrétními představami, jak by se měla ta činnost vyvíjet a co konkrétně bychom za to měli dostat nazpět. Avšak pomáháme jen tehdy, pokud my sami jsme v rovnováze a tedy, pokud cítíme, že dáváme více, než dostáváme, je třeba žádat, avšak nelpěme na podobě toho, co dostaneme.

Vše o čem píšu, je má vlastní zkušenost, mé vlastní poznání, má pravda. Vy máte svoji pravdu, svoji vlastní cestu. Vybírejte si tak vždy z těchto článků či z jiných informací kolem vás vždy jen to, co s vámi v daný okamžik rezonuje.

Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím.

Chcete podpořit JINÝ PŘÍSTUP?

Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, můžete mi zaslat dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl.

Akce na http://www.jinypristup.cz/akce

Mohlo by vás zajímat


Osobní rozvoj
Individuální setkání

Cílem těchto individuálních sezení není to, že já vám budu ukazovat, kde máte omezení (bloky), ale to, že si sami na sezení nebo posléze přijdete na to, kde je máte. Cílem  těchto individuálních sezení není ani to, že vás budu zbavovat některých vašich bloků, cílem je ukázat vám, jak si je můžete zpracovat sami, a předat tak poznání, že všichni v sobě máte tu moc a podpořit vás, abyste ji začali využívat pro prospěch svůj a všech. Vše, co budu povídat, vychází z mé zkušenosti, a jelikož jsme všichni stejní (máme stejný cíl), má zkušenost vám může pomoci se rozpomenout a uvědomit si to vaše.
Dozvědět se víc

Kurz
Vzdělávácí cyklus „JINÝ PŘÍSTUP“

Posláním Vzdělávacího cyklu „JINÝ PŘÍSTUP“ je posloužit jako most mezi vámi a vaší vnitřní moudrostí. Nebudete se nic učit, budete se jen rozpomínat na to, co už uvnitř sebe víte, a možná i s údivem zjišťovat, jakou moudrost (sílu) v sobě máte.
Dozvědět se víc