Mám sen, že každý z nás
bude dělat to, v čem co nejvíce projeví sebe

A bude tak naplněný, překročí svůj stín a pochopí, že celou tu dobu nehledal nic víc či míň než odvahu přijmout, že je součástí něčeho většího, než je on sám.

Petra Jelínková

Jmenuji se Petra Jelínková a vším, co dělám, chci vyprovokovat lidi, aby byli lepšími, aby převzali odpovědnost sami za sebe, vrátili se k sobě a začali dělat věci, které jsou jejich, nebo alespoň způsobem, který je jejich, a dokázali tak velké věci.

Moji podstatu nenajdete v profesním životopise, skrývá se „mezi řádky“ a můžete ji vyčíst z činností, které vykonávám, ze způsobu, jak je vykonávám, a z toho, co říkám a píši.

Když se odkryje to, co je v lidech skryto, odhalí se jim to, kdo jsou, a tím tak, co skutečně chtějí. Toto je velký krok k tomu, aby odhalili svůj potenciál, projevili ho a zbavili se tak omezení, do kterého se sami uvěznili, a byli spokojenější.

Toto mé přesvědčení je důvodem,


Strach skrytý v nadřazenosti a tvrdosti

Kdybyste mě znali před lety. Holka, ze které tryskalo ego ze všech stran. Projevovalo se to různými způsoby. Při rozhovorech s přáteli, rodinou nebo i při prvních setkáních jsem nepozorovaně naváděla směr rozhovoru na sebe, na svoji práci, na to jak náročnou práci mám, a jak to úžasně zvládám, s kolika vlivnými lidmi se stýkám a hlavně jak moc jsem vytížená.

Čím více jste láskou, tím silnější jste

Je pro nás nepříjemná představa, že se k někomu přitulíme, že někoho obejmeme nebo někdo obejme nás? Chtěli bychom někdy vyslovit, že někoho máme rádi, že si něčeho nebo někoho vážíme nebo že nás někdo či něco potěšilo, ale nejde nám to přes krk? Nebo naopak objímáme, říkáme, že máme rádi spíše z povinnosti, že se to očekává?

Nebojte se!

Spousta z nás v současné době prožívá nejrůznější dramata, ať už přímo ve svém osobním životě nebo zprostředkovaně přes dramata svých blízkých. V souvislosti s tím nás tíží strachy, úzkost až deprese, které v průběhu dnů různě kolísají a často rostou na intenzitě. Milovaní lidé, není to nic jiného než chyták našeho ega.

Když z osamělosti nechceme být sami

Svých přátel či známých se zeptáte, zda by někdy nešli na kafe, na víno, pokecat, a když se pak k tomu schyluje, ve skutečnosti se vám nechce. Jakoby vám stačil ten fakt, že ten známý či kamarád si s vámi chce jít sednout. Poté, co váš známý projeví zájem strávit s vámi čas, vás zaplaví hezký pocit. A ten vám stačí a už nepotřebujete na to kafe s tím známým jít. Znáte to?

Soutěživost jako vnitřní souboj

Snažíme se držet krok s kolegy v práci, spolužáky ve škole nebo konkurencí? Snažíme se být lepšími než ostatní v běhu, v práci, ve výši výdělku, ve velikosti baráku? To, co se odehrává vně, je jen odraz toho, co se odehrává uvnitř nás. Co tedy uvnitř nás probíhá, když náš každodenní život připomíná spíše maraton a potřebujeme vítězit a vyčnívat?

Přihlásit se k odběru RSS kanál